Slovník pojmů a zkratek v oblasti technologie lepení

Technická dokumentace lepidel pracuje se zkratkami, které se v ní nikde nevysvětlují. PU označuje polyuretan, CA kyanoakrylát, MS a STP se používají pro silanem modifikované polymerní systémy. PP a PE jsou polypropylen a polyethylen — plasty, které se kvůli nízké povrchové energii běžnými lepidly lepí obtížně a obvykle potřebují předúpravu nebo speciální systém.

Viskozita, uváděná v mPa·s, popisuje odpor hmoty proti toku; jestli lepidlo steče ze svislé plochy, ale neurčuje sama — na tom se podílí i tixotropie. Tvrdost Shore A je stupnice pro měkčí elastické materiály. Pevnost ve smyku v N/mm² vyjadřuje odolnost spoje proti smykovému zatížení a nejlépe se porovnává mezi hodnotami ze stejné zkušební metody a za stejných podmínek.

Tenhle slovník vysvětluje 63 pojmů a zkratek, se kterými se potkáte v technických listech, v popisech produktů na LepTech.cz i v odborné literatuře. Jsou rozdělené do čtyř kategorií a řazené abecedně — v rejstříku níže se dá kliknout rovnou na konkrétní heslo.

Všechny termíny jsou řazeny abecedně pro danou kategorii a u každého z nich je uveden stručný popis. Zkratky jsou vysvětleny s odkazem na plný název a kontext jejich použití.

Rejstřík — všech 63 pojmů

Certifikáty (3):
Francouzská emisní norma VOC A+ · GEV EMICODE · ISEGA

Fyzikálně-chemické vlastnosti (18):
Abraze · Adheze · Doba vytvoření povrchové slupky · Doba zpracovatelnosti · Dynamické namáhání · Elasticita · Funkční pevnost · H351 (R40) · Koroze · Mísicí poměr · Pevnost ve smyku · Polymerizace · Prodloužení při přetržení · Shore · Smáčivost · Tixotropie · Viskozita · Výkvět lepidla

Materiály (18):
ABS · Adherend · Elastomer · EPDM · PA · PC · PE · PET · PMMA · Polyolefiny · POM · PP · PS · PTFE · PVC · Reaktoplasty · Termoplasty · TPE

Produkty (24):
1K · 2K · Akcelerátor · Akrylová lepidla a tmely · Aktivní materiály · Anaerobní lepidla · Aplikační pistole · CA · Disperzní lepidla · Epoxidové lepidlo · Hybridní lepidla · Konstrukční lepidla · Lepidlo · MS Polymer · Primer · PUR, PU · Silikonové lepidlo · Silikonový tmel · STP · Strukturální lepidla · Tekutý kov · Tmel · UV lepidlo · Závitová lepidla

Certifikáty:

Francouzská emisní norma VOC A+

Klasifikace, která se používá ve Francii pro hodnocení a označení úrovně emisí těkavých organických sloučenin (VOC - volatile organic compound) ze stavebních materiálů a výrobků používaných uvnitř budov. Tato norma je součástí širších snah o zlepšení kvality vnitřního ovzduší a snížení expozice obyvatel potenciálně škodlivým chemikáliím. Produkty jsou testovány a klasifikovány na základě množství VOC, které se z nich během testu uvolňují. Klasifikace se pohybuje od A+ (nejnižší emise) do C (nejvyšší emise). Do této kategorie spadají všechny námi nabízené STP a MS polymerní lepidla a tmely, ale zároveň i většina polyuretanových lepidel.

GEV EMICODE

Certifikační značka udělovaná německou organizací Gemeinschaft Emissionskontrollierte Verlegewerkstoffe, Klebstoffe und Bauprodukte e.V. (GEV), zabývající se regulací emisí z pokládkových materiálů, lepidel a stavebních produktů. Tento certifikát označuje produkty, které mají velmi nízké emise těkavých organických sloučenin (VOC) a jsou tak šetrnější k životnímu prostředí a zdraví uživatelů. Produkty s certifikací EC1^PLUS musí splňovat nejpřísnější kritéria pro nízké emise VOC. Tento standard je navržen tak, aby minimalizoval výskyt VOC v interiérech, což je zvláště důležité v prostředí, kde se tráví mnoho času, jako jsou domovy a kanceláře. Certifikace GEV EMICODE EC1^PLUS je tak důležitým nástrojem pro výrobce, kteří chtějí zdůraznit ekologické a zdravotní benefity svých produktů a zároveň pro spotřebitele, kteří hledají produkty s nízkým dopadem na vnitřní prostředí a zdraví. Zatímco EMICODE EC1^PLUS znamená velmi nízké emise VOC, certifikace GEV EMICODE EC2 označuje produkty s nízkými emisemi VOC, které ale nejsou tak striktní jako ty ve třídě EC1^PLUS. Prémiového označení GEV EMICODE EC1^PLUS dosahuje námi nabízený MS polymerní lepicí tmel MULTITALENT COSMO® HD-100.400 a také polyuretanové lepidlo INTERIER COSMO® PU-100.260.

ISEGA

Certifikát německého institutu ISEGA (Aschaffenburg). Potvrzuje, že výrobek lze používat v prostorách, kde dochází ke kontaktu s potravinami — například pro lepení a spárování stěn a podlah v závodech na výrobu a zpracování potravin. Nejde o schválení pro přímý kontakt s potravinou: posuzuje se použití v potravinářském provozu, ne styk lepidla se samotnou potravinou. Tímto potvrzením jsou označeny MS polymerní lepicí tmel MULTITALENT COSMO® HD-100.400 (potvrzení o nezávadnosti č. 67217 U 26) a dvousložkové polyuretanové lepidlo FREE H351 COSMO® PU-200.350 (č. 63000 U 24).

Fyzikálně-chemické vlastnosti:

Abraze

Abraze je proces mechanického opotřebení nebo odírání materiálu povrchovým třením. Proto je důležité vybrat lepidlo přímo pro danou aplikaci a zvážit, zdali je pro danou aplikaci vhodné. Abraze se může dále využívat ve smyslu obroušení povrchu před samotným leštěním, čímž dosáhneme většího povrchu, a tedy i lepší přilnavosti lepidla k substrátu.

Adheze

Popisuje soudržnost dvou materiálů. Tento proces je základem přilnavosti lepidel a tmelů k různým povrchům. Pro zlepšení adheze vteřinových lepidel z řady COSMO® lze na našem e-shopu zakoupit Primer COSMO® SP-840.110.

Doba vytvoření povrchové slupky

Udává dobu, za kterou se na naneseném lepidle vytvoří tenká, dotykově suchá vrstva. Zároveň nám to poskytuje informaci o době, po kterou může být s materiálem manipulováno, bez toho, aby došlo k narušení lepidla. Po vytvoření povrchové slupky je možné materiály hýbat nebo montovat další části, aniž by došlo k poškození lepidla.

Doba zpracovatelnosti

Doba zpracovatelnosti lepidla, často také označovaná jako „otevřený čas“ nebo „pracovní čas“, je časové období po aplikaci lepidla, během kterého může být lepidlo efektivně a účinně použito pro spojení materiálů. Během této doby zůstává lepidlo dostatečně tekuté nebo lepkavé pro vytvoření pevného spoje mezi spojovanými povrchy. Na našem e-shopu naleznete produkty s velmi krátkou dobou zpracovatelnosti, jako jsou vteřinová lepidla, např EXTRA FAST COSMO® CA-500.110, ale zároveň i lepidla s velmi dlouhou dobou zpracovatelnosti, pro lepší kontrolu lepicího procesu, např. FAST 2K - RYCHLÝ MS POLYMER COSMO® HD-2OO.201 s dobou zpracovatelnosti cca 40 minut.

Dynamické namáhání

Dynamické namáhání je typ zatížení, při kterém na materiál působí proměnlivé síly, které se v čase mění, což zahrnuje opakované nebo cyklické zatěžování. Toto zatížení může vést k únavě materiálu a potenciálně i k jeho selhání. V případě lepidel poté může docházet k únavovému lomu a následnému porušení lepeného spoje.

Elasticita

Elasticita je vlastnost materiálu, která mu umožňuje deformovat se pod vlivem vnější síly a po odstranění této síly se vrátit zpět do původního tvaru a velikosti. Tato schopnost je typická pro materiály jako jsou gumy, elastomery a některé plasty. Elasticita je klíčovým parametrem u mnoha lepidel a tmelů, kde je požadována pružnost a odolnost proti trvalým deformacím.

Funkční pevnost

Je to vlastnost, která se používá k popisu pevnosti spoje za určitý čas. Jinými slovy je to hodnota, kdy lepený spoj dosáhne dostatečné pevnosti, aby mohl být zatížen nebo použit v praxi, aniž by došlo k jeho selhání. Nejkratších funkčních pevností z námi nabízených produktů dosahuje u jednosložkových MS polymerů lepidlo HIGH TACK COSMO® HD-100.800, u polyuretanových lepidel ALL-ROUNDER - VŠESTRANNÝ PUR COSMO® PU-100.110 a u LepTech systémů LEP 2K16.

H351 (R40)

Toto označení se vztahuje na látky, které jsou považovány za karcinogenní kategorie 2 a jsou podezřelé na vyvolání rakoviny. Toto označení se používá pro látky, u kterých existuje omezený důkaz o karcinogenitě u lidí nebo dostatečný důkaz o karcinogenitě u zvířat. V praxi to znamená, že při expozici těmto látkám může existovat riziko, že vyvolají rakovinu. Do této kategorie spadají všechny naše MS polymerní lepidla a tmely nebo STP lepidla, ale zároveň i dvousložkové polyuretanové lepidlo FREE H351 COSMO® PU-200.350 s vysokou konstrukční pevností a lze ho tedy bez obav využít pro interiérové aplikace nebo špatně odvětrávané prostory. Pro bližší informace ohledně školení pro práci s diisokyanáty, získání certifikátu nebo alternativních lepidel, která nepotřebují školení si přečtěte náš článek Polyuretanová lepidla bez diisokyanátů.

Zdroj označení: H-věty zavádí nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Starší značení R-větami (odtud R40) toto nařízení nahradilo — proto se u stejné látky potkáte s oběma zápisy.

Koroze

Koroze je chemický nebo elektrochemický proces, při kterém dochází k degradaci materiálů, obvykle kovů, vlivem reakce s okolním prostředím. Nejběžnější formou je koroze kovů působením kyslíku a vlhkosti ve vzduchu, což vede k tvorbě zoxidovaného povlaku na železe nebo oceli. Koroze může výrazně snižovat mechanickou pevnost materiálu a zkracovat jeho životnost. Před samotným procesem lepení zkorodovaného materiálu musíme zrezivělý povrch odstranit (např. broušením nebo chemicky), aby následně nedošlo k odloupnutí povrchové oxidické vrstvy a tím i porušení lepeného spoje.

Mísicí poměr

Udává, v jakém poměru by měly být míchány složka A se složkou B u dvousložkových lepidel pro jejich správné vytvrzení a dosažení požadovaných vlastností.

Pevnost ve smyku

Popisuje odolnost lepidla vůči silám působícím rovnoběžně s plochou spoje. Pevnost ve smyku udává, jak velké síly může spoj vydržet při smykovém zatížení, než dojde k selhání lepeného spoje. Nejvyšších hodnot z naší nabídky dosahuje LEP 2K20 — 29 MPa na hliníku po sedmi dnech. Pro srovnání: 1K polyuretan 11,3–16,5 MPa, MS polymerní tmely 2,0–3,5 MPa.

Zkušební norma: ČSN EN 1465 (66 8510) — Lepidla – Stanovení pevnosti ve smyku při tahovém namáhání přeplátovaných lepených sestav. Hodnoty z technických listů se měří na normovaném přeplátovaném vzorku, proto jsou mezi výrobci porovnatelné.

Polymerizace

Je to chemický proces, při kterém se molekuly, známé jako monomery, spojují do dlouhých řetězců, čímž vznikají makromolekulární látky zvané polymery. Tento proces je základem pro vytvrzování všech lepidel a tmelů.

Prodloužení při přetržení

Popisuje míru, jak moc se lepidlo může protáhnout předtím, než dojde k jeho přetržení. Tento parametr je důležitý pro hodnocení pružnosti a flexibilitu lepidla po vytvrzení a běžně se udává v procentech. Excelentních hodnot prodloužení při přetržení dosahují lepidla SEALER COSMO® HD-100.410 (500%) a MULTITALENT COSMO® HD-100.400 (400%).

Zkušební norma: ČSN EN ISO 527 — Plasty – Stanovení tahových vlastností. Je to laboratorní hodnota ze zkoušky tahem, ne údaj o tom, jak se spoj natahuje v provozu — ukazuje, kolik deformace materiál pohltí, než se poruší.

Shore

Shore se využívá při určování tvrdosti materiálů. V případě lepidel a tmelů se setkáváme se stupnicemi tvrdosti Shore A a Shore D.

• Shore A: Používá se především pro měření tvrdosti měkkých elastomerů a některých plastů. Stupnice Shore A sahá od 0 (velmi měkké materiály) do 100 (tvrdší materiály).
• Shore D: Používá se pro měření tvrdosti tvrdších plastů, jako jsou technické plasty a některé typy pevnějších elastomerů. Stupnice Shore D také sahá od 0 do 100, ale stupnice 100 na Shore D značí mnohem tvrdší materiály než na stupnici Shore A.

Měkké tmely se měří ve stupnici Shore A, tvrdé hmoty ve Shore D. Nejtvrdší produkty z naší nabídky mají 85 Shore D a jsou dva: epoxidový LEP TK a 2K polyuretan BOOSTER. Nejměkčí je TRANSPARENT s 38 Shore A.

Zkušební norma:

Zkušební norma: ČSN EN ISO 868 (64 0624) — Plasty a ebonit – Stanovení tvrdosti vtlačováním hrotu tvrdoměru (tvrdost Shore). Norma popisuje oba typy tvrdoměru: typ A pro měkčí materiály, typ D pro tvrdší — odtud označení Shore A a Shore D. Měří se hloubka vtlačení hrotu, hodnota je jí nepřímo úměrná; vzorek musí být silný nejméně 4 mm.

(64 0624) — Plasty a ebonit – Stanovení tvrdosti vtlačováním hrotu tvrdoměru (tvrdost Shore). Norma popisuje oba typy tvrdoměru: typ A pro měkčí materiály, typ D pro tvrdší — odtud označení Shore A a Shore D.

Smáčivost

Popisuje schopnost kapaliny udržovat kontakt s povrchem pevné látky. Jedná se o vlastnost, která je ovlivněna vzájemnými mezimolekulárními interakcemi mezi povrchem pevné látky a kapalnou látkou. Míra smáčení závisí na adhezních a kohezních silách mezi částicemi povrchu materiálu a nanesené kapaliny. Smáčivost je klíčovým faktorem v mnoha aplikacích, přičemž mezi ně patří i lepení různých povrchů.

• Faktory ovlivňující smáčivost

  • Povrchová energie materiálu: Vyšší povrchová energie obvykle vede k lepší smáčivosti. Například kovy a některé polymery s vyšší povrchovou energií jsou obecně lépe smáčeny.
  • Čistota povrchu: Zbytky oleje, prachu nebo jiných kontaminantů na povrchu mohou výrazně snížit smáčivost.
  • Povrchová úprava: Různé metody povrchové úpravy, jako jsou plazmové úpravy nebo chemické úpravy, mohou zlepšit smáčivost tím, že zvýší povrchovou energii materiálu. V naší nabídce naleznete Primer COMSO® SP-840.110, upravující smáčivost povrchu a tím i lepší adhezi pro vteřinová lepidla.

Tixotropie

Tixotropie je fyzikální vlastnost, která spočívá v tom, že se při působení mechanické síly (například stlačení) stávají méně viskózními, tedy tekutějšími. Jakmile ale mechanické působení ustane, tyto materiál si postupně obnoví svou původní viskozitu.

Tento jev je velmi užitečný v průmyslových aplikacích, kde je důležité, aby materiál zůstal stabilní, ale zároveň byl snadno aplikovatelný. Některé druhy stavebních tmelů nebo lepidel jsou tixotropní, což umožňuje snadnou aplikaci ve vertikálních nebo stropních polohách bez rizika odtržení. V námi nabízeném portfoliu naleznete tixotropní dvousložková polyuretanová lepidla FREE H351 (COSMO® PU-200.350) a BOOSTER (COSMO® PU-200.120).

Viskozita

Je klíčovým parametrem pro výběr lepidel a tmelů, který ovlivňuje oblast jejich použití a výkonnost. Viskozita je míra vnitřního tření tekutiny, která určuje, jak snadno se tekutina pohybuje nebo „teče“. U lepidel můžeme narazit na širokou škálu viskozit, od velmi nízkých až po velmi vysoké, v závislosti na typu a zamýšleném použití lepidla. Zde jsou hlavní typy viskozit, které lze u lepidel najít:

• Nízká viskozita

  • Tekutá: Lepidla s nízkou viskozitou jsou tekutá a snadno se rozlévají. Jsou ideální pro aplikace, kde je potřeba, aby lepidlo proniklo do velmi malých nebo úzkých prostorů, například při impregnaci nebo lepení vláken a tkanin, kapilárním lepení apod.
  • Příklady: Vteřinová lepidla, některé typy epoxidů a UV lepidla.

• Střední viskozita

  • Gelová nebo pasta: Lepidla se střední viskozitou mají konzistenci podobnou gelu nebo pastě. Tato lepidla zůstávají lépe na místě aplikace a jsou vhodná pro vertikální povrchy nebo tam, kde je potřeba zabránit rozlití.
  • Tixotropní lepidla: Mění svou viskozitu v závislosti na mechanickém působení, jako je stříhání nebo míchání. Tixotropní lepidla jsou v klidovém stavu viskózní a gelovitá, ale když jsou mechanicky zatížena (například mícháním, stříháním, nebo aplikací pomocí stříkání), jejich viskozita klesá a stávají se tekutějšími. Po ukončení tohoto zatížení se jejich viskozita opět zvýší a vrátí se k původnímu, gelovitému stavu.
  • Příklady: Některé typy epoxidových nebo polyuretanových lepidel, MS polymery a strukturální akryláty.

• Vysoká viskozita

  • Těsto nebo hmota: Velmi vysoká viskozita znamená, že lepidlo má konzistenci těsta nebo hmoty. Jsou vhodná pro aplikace, které vyžadují vysokou tloušťku vrstvy lepidla nebo kde je potřeba vyplnit větší mezery mezi spojovanými materiály.
  • Příklady: Tmely, některé typy silikonových a akrylátových lepidel.

Jednotky. Viskozita se udává v Pa·s (pascalsekunda), u řídkých kapalin v mPa·s (milipascalsekunda). Platí 1 Pa·s = 1 000 mPa·s. Záměna těchto dvou jednotek je nejčastější chyba v technických listech — tisícinásobný rozdíl je rozdíl mezi vodou a medem.

Kolik to je v praxi? Hodnoty z technických listů produktů, které vedeme:

Rozpětí napříč sortimentem je tedy tisícinásobné. Řídké lepidlo si samo najde cestu do spáry, ale na svislé ploše steče; husté drží tvar, ale do vlásečnicové trhliny nezateče. Viskozita je proto stejně důležitá jako pevnost — viz také tixotropie.

Zkušební norma: ČSN EN ISO 3219 — stanovení viskozity rotačním viskozimetrem. Měří se krouticí moment, který musí překonat těleso otáčející se v kapalině. U tixotropních hmot na hodnotě záleží, při jaké smykové rychlosti se měřilo — proto se viskozity dvou tmelů nedají porovnávat bez znalosti podmínek zkoušky.

Výkvět lepidla

Výkvěty jsou nežádoucím projevem spojeným s použitím vteřinových lepidel. Bělavé zbarvení v okolí lepených spojů je typickým znakem výkvětu, který se tvoří v důsledku kondenzace kyanakrylátových monomerů přímo v místě spojení. U řady sekundových lepidel je uvedena pravděpodobnost vzniku těchto výkvětů mezi jejich charakteristikami. Pokud jsou lepené spoje viditelné, je na Vás, abyste zvolili alternativní typ lepidla nebo speciální vteřinové lepidlo, které výkvěty nevytváří.

Materiály:

Zkratky plastů v této sekci odpovídají normě ČSN EN ISO 1043-1 (64 0002) — Plasty – Značky a zkratky – Část 1: Základní polymery a jejich zvláštní charakteristiky. Norma sjednocuje, aby jeden plast neměl víc zkratek a jedna zkratka neznamenala víc plastů.

ABS

Akrylonitrilbutadienstyren. Tvrdý houževnatý termoplast — kryty elektroniky, automobilové interiéry, stavebnicové kostky. Patří k dobře lepitelným plastům: drží na něm vteřinová lepidla i epoxid, LEP 2K20 na něm dosahuje více než 4 MPa ve smyku.

Adherend

Adherend je termín používaný v oblasti lepidel k označení materiálu nebo povrchu, na který je aplikováno lepidlo nebo který je spojován s jiným materiálem prostřednictvím adheze. Jedná se o objekty, mezi kterými dochází k vytvoření adhezivního spoje. Jejich příprava a vlastnosti mohou významně ovlivnit efektivitu a trvanlivost daného spoje.

Elastomer

Elastomer je typ polymeru, který se vyznačuje vysokou elasticitou a schopností se po deformaci vrátit do původního tvaru. Tyto materiály mohou být přirozené, jako je kaučuk, nebo syntetické, jako jsou polyuretany, silikony, MS polymery a neopreny. Elastomery jsou oblíbené díky své pružnosti, odolnosti proti opotřebení a vůči vysokým teplotám a chemikáliím. V průmyslu najdou uplatnění v mnoha aplikacích, např. jako těsnění nebo pružné spoje. Tyto materiály jsou klíčové v automobilovém průmyslu, stavebnictví, medicíně a mnoha dalších odvětvích, kde jsou vyžadovány jejich jedinečné vlastnosti pružnosti a trvanlivosti.

EPDM

Etylen-propylen-dien-kaučuk. Syntetická pryž na těsnění oken a dveří, střešní fólie a hadice. Odolává ozonu, UV i povětrnosti. Lepí se rychle — UNIVERSAL na něm drží za čtyři sekundy.

PA

Polyamid, známý pod obchodním názvem nylon. Pevný a kluzný termoplast na ozubená kola, pouzdra a spojovací díly. Je nasákavý — pohlcenou vlhkost je potřeba před lepením vysušit, jinak naruší vytvrzování.

PC

Polykarbonát. Průhledný termoplast s mimořádnou odolností proti rázu — ochranné štíty, kryty světlometů, komůrkové desky. Pozor na praskání vlivem rozpouštědel: agresivní čistič v něm vytvoří trhlinky. LEP 2K20 na něm dává více než 9 MPa.

PE

Polyetylen je jedním z nejrozšířenějších a nejčastěji používaných plastů na světě. Je to termoplastický polymer, který patří do rodiny polyolefinů, podobně jako polypropylen. Vyrábí se polymerací ethylenu, což je proces, při němž jednotlivé molekuly ethylenu (ethen) reagují za vzniku dlouhých polymerových řetězců. Existuje několik typů polyethylenu, každý s různými vlastnostmi a použitími.

PET

Polyethylentereftalát. Nápojové lahve, fólie a textilní vlákna. Hladký povrch s nízkou povrchovou energií, takže se lepí hůř než ABS nebo polykarbonát; pomůže zdrsnění.

PMMA

Polymethylmethakrylát — akrylátové sklo, běžně plexisklo. Průhledný a tvrdý, ale křehčí než polykarbonát. Stejně jako u PC hrozí praskání od rozpouštědel.

Polyolefiny

Polyolefiny jsou velkou skupinou polymerů, které se vyrábějí polymerací olefinů (alkenů). Tyto materiály patří mezi nejrozšířenější a ekonomicky nejdostupnějšími plasty. Skupina polyolefinů zahrnuje polyethylen (PE) a polypropylen (PP), které mají široké uplatnění v průmyslu. Polyolefiny jsou oblíbené díky své chemické inertnosti, odolnosti vůči rozpouštědlům, nízké hmotnosti a dobrým izolačním vlastnostem. Používají se ve velkém rozsahu aplikací, včetně obalových materiálů, nábytku, automobilových komponent, textilií a jako potrubní systémy. Díky své recyklovatelnosti a nízkým nákladům na výrobu jsou polyolefiny klíčovým materiálem pro udržitelný rozvoj v mnoha průmyslových odvětvích.

POM

Polyoxymethylen, také polyacetal. Tvrdý kluzný konstrukční plast na ozubená kola a ložisková pouzdra. Má nízkou povrchovou energii, a patří proto spolu s polyolefiny k obtížně lepitelným materiálům.

PP

Polypropylen je termoplastický polymer, který patří do skupiny polyolefinů. Je to široce používaný plast, známý svou výjimečnou odolností proti chemikáliím, pružností a odolností proti únavě. Polypropylen je také známý svou schopností odolávat zvýšeným teplotám, což ho činí ideálním pro využití v řadě aplikací, od balení potravin až po automobilový průmysl.

PS

Polystyren. Levný tuhý termoplast na obaly a kelímky, v napěněné podobě (EPS) izolační polystyren. Rozpouštědla ho rozpouštějí, takže se na něj nehodí rozpouštědlová lepidla. Na houževnatém polystyrenu dává LEP 2K20 více než 3 MPa.

PTFE

Polytetrafluoretylen nebo také jeho známější obchodní název Teflon je polymer s výjimečnými vlastnostmi, které zahrnují vysokou chemickou inertnost, vynikající tepelnou odolnost, nízký koeficient tření a vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům.

PVC

Polyvinylchlorid. Okenní profily, trubky, podlahové krytiny. Rozlišuje se tvrdé PVC-U a měkčené PVC-P; z měkčeného migrují změkčovadla do spoje a časem mu berou pevnost — u dlouhodobých spojů to je potřeba zohlednit.

Reaktoplasty

Reaktoplasty jsou typem polymerů, které se vyznačují tím, že jakmile byly jednou vytvrzeny, už nemohou být opětovně roztaveny nebo tepelně zpracovávány. Tento vytvrzovací proces, známý jako síťování, vytváří trojrozměrné chemické vazby mezi molekulami polymeru, čímž se dosáhne pevné a odolné struktury. Mezi typické příklady reaktoplastů patří epoxidové pryskyřice, fenolické pryskyřice, a melaminové pryskyřice. Tyto materiály se často používají ve výrobě elektronických součástek, lepidel, kompaktních laminátů a ve stavebnictví, kde jsou vyžadovány materiály s vysokou pevností, tepelnou odolností a chemickou odolností.

Termoplasty

Termoplasty jsou typem plastů, které se vyznačují schopností tavit se a opětovně tuhnout při zahřívání a ochlazování, aniž by došlo k chemické změně jejich struktury. Tento proces je reverzibilní, což znamená, že termoplasty mohou být opakovaně zpracovávány a tvarovány pomocí běžných metod jako je vstřikování, extruze nebo foukání. Mezi populární příklady termoplastů patří polyetylen, polypropylen, polystyren a polyvinylchlorid (PVC). Výhodou termoplastů je jejich recyklovatelnost a široké spektrum využití v průmyslu, od obalových materiálů po složité komponenty v automobilovém průmyslu a elektronice.

TPE

Tato zkratka značí termoplastický elastomer, což je třída polymerů, které kombinují vlastnosti elastomerů s výhodami zpracování termoplastů. TPE jsou schopné natáhnout se až na několikanásobek své původní délky při pokojové teplotě a po uvolnění zatížení se vrátí zpět do původního tvaru. TPE lze snadno zpracovávat běžnými plastikářskými technikami jako je vstřikování, extruze nebo foukání, což je činí velmi populárními pro široké spektrum aplikací.

Produkty:

1K

Značí jednosložková lepidla a tmely. Podívejte se na naše jednosložkové MS polymerní a polyuretanové lepicí tmely.

2K

Značí dvousložková lepidla a tmely. Na našem e-shopu nabízíme dvousložková lepidla na bázi MS polymerů, STP, polyuretanů a epoxidů.

Akcelerátor

Známý též jako urychlovač (aktivátor) je využíván pro urychlení vytvrzovací reakce. Slouží pro efektivní spojení velkých ploch nebo v případech, kdy je lepidlo v přebytku, a potřebujeme urychlit proces vytvrzování, zejména když by běžné tuhnutí bylo neefektivní nebo příliš zdlouhavé. Akcelerátory jsou obzvláště užitečné při lepení materiálů s kyselým pH, jako jsou dřevěné materiály, kde kyselé prostředí může značně zpomalovat vytvrzování lepidla.

Akrylová lepidla a tmely

Akrylová lepidla jsou druhem lepidel založených na akrylátových polymerech, která jsou oblíbená pro svou vynikající přilnavost, rychlé vytvrzování a odolnost proti UV záření a povětrnostním vlivům. Tato lepidla mohou být jednosložková nebo dvousložková, přičemž dvousložková verze vyžaduje smíchání s tvrdidlem pro zahájení chemické reakce vytvrzení. Akrylová lepidla jsou účinná na širokou škálu materiálů, včetně kovů, plastů, skla a keramiky, a jsou široce používána v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví a v rámci výrobních procesů, kde je potřeba silných a odolných spojů.

Aktivní materiály

Bronz, mosaz, měď, měkká ocel a železo jsou materiály, které se v oblasti anaerobního lepení označují jako aktivní materiály. Aktivní materiály umožňují proběhnutí anaerobní reakce, která je klíčová pro řádné vytvrzení anaerobních lepidel a vede k vytvoření extrémně pevného a odolného spoje. Reakce, která se probíhá v prostředí s omezeným množstvím kyslíku je katalyzována právě těmito materiály. Během reakce dochází k tvorbě volných radikálů, které aktivují proces polymerizace za pomoci iontů. Vytvrzovací doba u aktivních materiálů obvykle trvá od 6 do 12 hodin, avšak tato doba může být ovlivněna různými faktory, jako je například tloušťka aplikované vrstvy lepidla, teplota prostředí a použití aktivátoru.

Anaerobní lepidla

Anaerobní lepidla jsou speciální typ lepidel, která tuhnou (vulkanizují) v nepřítomnosti kyslíku a přítomnosti kovových iontů. Typicky se používají pro zajištění závitů, těsnění trubek, a fixaci ložisek a těsnění, kde vyplňují mezery mezi kovovými částmi. Tyto lepidla jsou velmi efektivní v prevenci proti uvolňování nebo prosakování v důsledku vibrací nebo tepelných změn. Anaerobní lepidla zůstávají tekutá, dokud nejsou aplikována mezi kovové díly, které omezují přístup kyslíku, což vyvolá jejich tuhnutí. Tato vlastnost umožňuje snadnou aplikaci a zároveň poskytuje velmi pevné a odolné spoje po zatvrdnutí.

Aplikační pistole

Aplikační pistole na lepidla jsou nástroje určené k efektivnímu a přesnému aplikování lepidel a tmelů. Existují v různých provedeních, od manuálních po pneumatické a akumulátorové, které usnadňují práci při různorodých montážních a opravárenských úkolech. Manuální pistole jsou běžně používány pro domácí a hobby projekty, zatímco pneumatické a akumulátorové modely nabízejí lepší kontrolu a sníženou fyzickou námahu, což je výhodné při průmyslovém použití. Tyto nástroje jsou kompatibilní s různými typy lepidel a těsnicích materiálů, včetně kartuší a tub. Umožňují rychlé a čisté aplikace bez zbytečného plýtvání materiálem.

CA

Je zkratka pro kyanoakrylátová lepidla (z anglického CyanoAcrylate). Kyanoakrylát je hlavní složkou lepidel známých jako vteřinová (sekundová) lepidla nebo lepidla typu „super glue“. Jedná se o rychle vytvrzující lepidlo, které polymerizuje v přítomnosti malého množství vlhkosti (obvykle přítomné na povrchu spojovaných materiálů) a vytváří pevné spojení mezi různými materiály, jako jsou kovy, plasty a keramika. Pro bližší informace ohledně vteřinových lepidel si můžete přečíst náš článek Vteřinová (kyanoakrylátová) lepidla.

Disperzní lepidla

Disperzní lepidla jsou založena na vodní bázi, přičemž je v ní rozpuštěný polymer (disperze). Po nanesení lepidla na povrch a vysušení se voda odpaří a zůstane pevný zpolymerizovaný (vytvrzený) film. Díky svému složení jsou disperzní lepidla ekologickou alternativou k rozpouštědlovým lepidlům, protože neobsahují škodlivé těkavé organické sloučeniny. Běžně se používají v oblastech jako je dřevozpracující průmysl, papírenská výroba, stavebnictví a také ve školách a pro domácí kreativní projekty. Mají široké uplatnění při lepení papíru, kartonu, textilu, dřeva a dalších porézních materiálů. Kvůli jejich vodní bázi jsou bezpečnější pro běžné použití, avšak mohou mít omezení v prostředích s vysokou vlhkostí nebo při kontaktu s vodou.

Epoxidové lepidlo

Epoxidová lepidla jsou dvousložková lepidla složené z epoxidové pryskyřice a tvrdidla, které vytvrzují chemickou reakcí a vytvářejí pevné, odolné vazby. Tato lepidla se vyznačují vysokou pevností, odolností proti chemikáliím a tepelnou stabilitou, což je činí ideálními pro náročné aplikace v automobilovém průmyslu, letectví, lodní dopravě a ve stavebnictví. Epoxidová lepidla mohou být použita na širokou škálu materiálů, včetně kovů, keramiky, dřeva a některých plastů, a jsou obzvláště užitečná pro spojování nesourodých materiálů. Díky své vynikající adhezi a trvanlivosti jsou epoxidová lepidla populární volbou pro výrobu a opravy, kde jsou požadovány pevné a trvalé spoje.

Hybridní lepidla

Spadají do nové generace lepidel, tmelů a lepicích tmelů, přičemž byla vyvinuta na základě alternativních surovin. Na rozdíl od obvyklých stavebních a montážních lepidel PUR, které často podléhají H351, nabízíme s našimi MS polymerními lepidly COSMO® HD alternativní systémy pro uživatele, kteří důsledně dbají na kvalitu lepicích a těsnicích procesů a v neposlední řadě na ochranu životního prostředí.

Konstrukční lepidla

Konstrukční lepidla jsou speciálně navržena pro tvorbu pevných a trvalých spojů, které často nahrazují tradiční metody spojování, jako jsou sváření, nýtování a šroubování. Tato lepidla poskytují vysokou pevnost a jsou odolná vůči extrémním teplotám, chemikáliím a povětrnostním vlivům, což je činí ideálními pro použití ve stavebnictví, automobilovém průmyslu, letectví a dalších náročných aplikacích. Konstrukční lepidla mohou být na bázi MS polymerů, STP, epoxidů, polyuretanů, kyanoakrylátů nebo silikonů, přičemž každý typ má specifické vlastnosti vhodné pro různé materiály a podmínky použití. Jejich schopnost spojit různorodé materiály a vyplňovat mezery z nich činí klíčovou komponentu pro moderní aplikace, design a výrobu.

Lepidlo

Je materiál určený primárně k spojování dvou nebo více objektů dohromady. Lepidla fungují na principu vytváření chemické nebo fyzikální vazby mezi povrchy, které mají být spojeny. Existují různé typy lepidel vhodných pro různé materiály, jako jsou dřevo, kov, plast a další. Mezi nejznámější, běžně používaná lepidla patří MS polymery/ STP, polyuretany, silikony, epoxidy, akryláty nebo vteřinová lepidla.

Definice podle normy: ČSN EN 923:2016 — Lepidla – Termíny a definice — popisuje lepidlo jako nekovovou látku schopnou spojovat materiály přilnutím povrchů (adhezí), přičemž spoj má potřebnou vnitřní pevnost (kohezi).

MS Polymer

Zkratka „MS“ znamená „modifikovaný silan“, což odkazuje na základní chemickou komponentu, která se používá při jejich výrobě. MS polymerní lepidla a tmely jsou moderní materiály, které se vyznačují vysokou přilnavostí, odolností vůči povětrnostním vlivům a dobrými mechanickými vlastnostmi. Tyto produkty jsou široce využívány v stavebnictví, automobilovém průmyslu a v mnoha dalších oblastech pro různé účely, od tmelení spár až po lepení různých materiálů. Pro detailnější informace ohledně MS polymerních lepidel a tmelů si přečtěte náš samostatný článek s názvem MS polymery.

Primer

Též známý jako základový nátěr je speciální produkt na povrchové úpravy, který se aplikuje před nanesením lepidla, barvy nebo těsnění. Jeho základním úkolem je upravit lepený povrch, čímž zlepšuje přilnavost mezi podkladem a následně použitým lepidlem. Tímto způsobem primer zajišťuje lepší a trvalejší spojení materiálů.

PUR, PU

Je zkratkou pro polyuretanová lepidla a tmely jsou oblíbenými materiály v různých průmyslových odvětvích včetně stavebnictví, automobilového průmyslu a nábytkářství díky své vynikající přilnavosti, flexibilitě a odolnosti proti povětrnostním vlivům. Tato lepidla obsahují uretanovou vazbu, která poskytuje mimořádné vlastnosti, jakými jsou vysoká pevnost ve spoji a odolnost vůči vodě, olejům a mnoha chemikáliím. Pokud by Vás zajímaly detailnější informace o PU lepidlech a tmelech, přečtěte si náš článek Polyuretany nebo článek ohledně školení pro práci s diisokyanáty a alternativních produktech bez nutnosti školení Polyuretanová lepidla bez diisokyanátů.

Silikonové lepidlo

Silikonová lepidla jsou založená na bázi silikonových polymerů, která nabízejí výjimečnou flexibilitu, tepelnou a chemickou odolnost. Tato lepidla jsou odolná vůči extrémním teplotám a povětrnostním podmínkám, což je činí ideálními pro použití v exteriérových aplikacích i v náročných průmyslových prostředích. Silikonová lepidla také vykazují vynikající adhezi na různé materiály, včetně skla, kovů, plastů a keramiky. Používají se v široké škále aplikací, od automobilového průmyslu a elektroniky po stavebnictví a domácí opravy, kde je potřebné zajistit trvalé a spolehlivé spojení materiálů vystavených neustálým změnám a nárokům prostředí.

Silikonový tmel

Silikonové tmely jsou elastické těsnicí hmoty na bázi silikonu, které se používají k těsnění spár a spojů v různých stavebních a výrobních aplikacích. Díky své vysoké flexibilitě a odolnosti proti teplotním změnám, vlhkosti a UV záření jsou ideální pro použití jak uvnitř, tak venku. Silikonové tmely mají výbornou přilnavost k mnoha povrchům, včetně skla, keramiky, kovů a některých plastů. Tyto tmely se často používají v koupelnách a kuchyních pro těsnění okolo van, umyvadel, pracovních desek a v okenních a dveřních rámech, aby se zabránilo pronikání vody a vzduchu. Vzhledem k jejich odolnosti a elasticitě jsou silikonové tmely nezbytnou součástí mnoha oprav a montážních prací.

STP

Silan terminated polymer je typ polymerního materiálu, který je na koncích molekuly modifikován silanovými skupinami. Tyto polymery patří mezi elastomery a vyznačují se výbornými adhezními vlastnostmi a flexibilitou. Používají se především jako těsnící a lepicí hmoty v různých průmyslových aplikacích. Vlastnostmi jsou srovnatelné s MS polymery.

Strukturální lepidla

Strukturální lepidla jsou vysoce výkonná adheziva navržená k poskytování pevných, trvalých spojení schopných nést značné zatížení. Jsou základem pro aplikace vyžadující vysokou pevnost spoje a jsou nepostradatelná v odvětvích jako je letecký průmysl, automobilový průmysl, stavebnictví a strojírenství. Strukturální lepidla jsou obvykle formulována na bázi MS polymerů, STP, epoxidů, akrylátů, polyuretanů nebo silikonů, které zajistí vynikající adhezi, odolnost vůči teplotám a chemikáliím a schopnost absorbovat dynamické zatížení. Tato lepidla mohou být aplikována na širokou škálu materiálů včetně kovů, plastů, skla a kompozitních materiálů, což umožňuje inovativní konstrukční řešení a zjednodušení výrobních procesů.

Tekutý kov

Dvousložkové epoxidové směsi, známé také jako „tekuté kovy“, jsou vyrobeny s vysokým obsahem kovových plniv, jako je práškový hliník nebo ocel. Tyto vysoce pevné těsnicí a lepící materiály jsou primárně určeny k opravám a spojování kovových dílů, a nabízí tak praktickou alternativu ke klasickému svařování, známou jako „studené svařování“. Pokud byste si chtěli přečíst detailnější rešerši na tekuté kovy, doporučujeme přečíst článek Tekutý kov aneb studená náhrada svařování.

Tmel

Je používán spíše k vyplňování štěrbin, prasklin nebo nerovností na površích nebo k utěsnění spojů proti pronikání vody, vzduchu nebo jiných látek. Tmely jsou obvykle formulovány tak, aby byly po zaschnutí pružné nebo alespoň poněkud flexibilní, což umožňuje určitou pohyblivost spojovaných částí bez praskání tmelu. Některé tmely mohou mít také adhezivní vlastnosti, ale jejich primárním účelem není spojování materiálů, jako je to u lepidel. Podívejte se na naše tmely ve skupině MS polymerů nebo polyuretanů.

Terminologii lepidel i tmelů sjednocuje ČSN EN 923:2016 — Lepidla – Termíny a definice. Hranice mezi lepidlem a tmelem není chemická, ale daná účelem: lepidlo přenáší sílu mezi díly, tmel vyplňuje a těsní spáru.

UV lepidlo

Jsou speciální druh lepidel, která vytvrzují pod vlivem ultrafialového (UV) záření, obvykle v určitém spektrálním rozsahu. UV lepidla jsou oblíbená pro svou rychlost, efektivitu a pevnost spojení ve velkém množství průmyslových a řemeslných aplikací.

• Mechanismus vytvrzování: UV lepidla jsou obvykle ve formě tekutin nebo gelů, které zůstávají tekuté do chvíle, kdy jsou vystaveny UV světlu určité vlnové délky. UV světlo aktivuje fotoiniciátory obsažené v lepidle, což vede k rychlé polymerizaci, neboli chemické reakci, která přemění tekuté lepidlo na pevný materiál.
• Aplikace: UV lepidla najdou uplatnění v mnoha oborech, včetně výroby skla, optiky, elektroniky, zubní medicíny a biomedicínského inženýrství. Jsou ideální pro spojování průhledných materiálů, jako je sklo a některé plasty, kde je možné světlo UV lampy dopravit přímo na spoj.
• Výhody: Hlavní výhody UV lepidel zahrnují jejich rychlost vytvrzování (často v řádu sekund), vysokou pevnost spoje a čistotu zpracování, jelikož nevyžadují míchání komponentů. Dále umožňují přesné dávkování a jsou bez rozpouštědel, což minimalizuje environmentální dopady.
• Omezení: Jedno z hlavních omezení UV lepidel je nutnost, aby spojované materiály byly propustné pro UV světlo, aby mohlo záření proniknout až k lepidlu. Neprůhledné materiály nebo velmi tlusté vrstvy mohou být problematické. UV lepidla mohou být také citlivá na dlouhodobé UV záření, což může vést k degradaci spoje v průběhu času.
• Bezpečnost a manipulace: Při práci s UV lepidly je důležité používat ochranné prostředky, jako jsou UV blokující brýle a ochranné rukavice, aby se zabránilo poškození kůže nebo očí UV světlem.

Závitová lepidla

Těsnění závitů je klíčové pro prevenci úniků kapalin, plynů nebo povolení šroubu. Jako těsnění se běžně používají konopné nebo teflonové pásky, která vyplňují mezery mezi jednotlivými závity. Nicméně pro zajištění maximální efektivity a odolnosti vůči vysokému tlaku je výrazně spolehlivější použití závitových lepidel.

Pokud máte dotaz na bližší vysvětlení pojmů nebo zkratek, kontaktujte nás srze email info@leptech.cz a dejte nám, prosím, vědět a my Vám rádi odpovíme nebo doplníme článek.

Prodáváme prvotřídní produkty jako jsou MS polymery,  polyuretany, vteřinová lepidla a veškeré doplňky pro lepení a tmelení, které využijete jako profesionál i jako hobby uživatel. Váš LepTech - Praha 3, specialista na prodej a poradenství produktů využívaných k lepení.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi lepidlem a tmelem?

Rozhoduje účel, ne chemie — tentýž MS polymer se prodává jako lepidlo i jako tmel. Lepidlo má spojit dva díly a přenést mezi nimi sílu; hodnotí se u něj pevnost ve smyku. Tmel má vyplnit a utěsnit spáru, která navíc pracuje; u něj rozhoduje pružnost a prodloužení při přetržení. Proto má lepidlo pevnost v jednotkách až desítkách MPa, zatímco tmel se protáhne na několikanásobek délky.

Které plasty se lepí špatně?

Ty s nízkou povrchovou energií, na kterých lepidlo nesmáčí povrch — polyolefiny PE a PP, PTFE (teflon) a POM. Bez předúpravy na nich běžné lepidlo nedrží. Řešením je úprava povrchu — plazmou, koronovým výbojem nebo primerem, který odpovídá danému lepidlu. Náš primer SP-840.110 je určený jen pro vteřinová lepidla, s epoxidem ani MS polymerem nefunguje. Naopak ABS, polykarbonát a polystyren patří k dobře lepitelným.

Jaký je rozdíl mezi 1K a 2K lepidlem?

Jak vytvrzují. Jednosložkové (1K) reaguje se vzdušnou vlhkostí, a tedy od povrchu dovnitř rychlostí zhruba 2 až 4 mm za 24 hodin — u silné vrstvy nebo uzavřeného spoje se vnitřek nemusí vytvrdit vůbec. Dvousložkové (2K) reaguje samo se sebou, obě složky naráz v celém objemu, takže tloušťka nerozhoduje a funkční pevnosti je dosaženo v desítkách minut. Za to se platí nutností dvousložkové pistole a statického směšovače a dobou zpracovatelnosti, po které už hmota nejde použít.

Zpracoval LepTech.cz. Definice vycházejí z norem ČSN EN 923 (lepidla – termíny a definice), ČSN EN ISO 472 (plasty – slovník) a ČSN EN ISO 1043-1 (značky a zkratky plastů); naměřené hodnoty z technických listů výrobců a z parametrů produktů v našem sortimentu. Publikováno 19. 4. 2024, aktualizováno 16. 9. 2026.